V roce 1722 hrabě Nikolaus Ludwig von Zinzendorf (Mikuláš Ludvík, hrabě z Zinzendorfu) na svém panství Berthelsdorf v Horní Lužici poskytl azyl náboženským uprchlíkům z Moravy. Od 16. století byly v rámci protireformace pronásledovány protestantské církve v Habsburské monarchii, především v oblasti Čech a Moravy. Část z nich se proto vystěhovala do luteránského Saska. Přistěhováním prvních dvou rodin byl položen základní kámen pro rychle vzrůstající osadu Herrnhut (Ochranov).
Mapa znázorňuje místa původu a cestu, po které první moravští migranti v roce 1722 utíkali do Horní Lužice. Většina z nich prchala z oblastí Čech a Moravy, které byly pod vládou Habsburků silně rekatolizovány, někteří přišli také ze Slezska, Skandinávie a z Německé říše.
Centrum Herrnhutu tvořilo dnešní náměstí Zinzendorfplatz se Sborovým sálem a sborovými domy: Dům sester, Dům bratrů a Dům vdov, na které se napojovaly obytné domy a obchody rodin. V popředí vpravo je znázorněno pohřebiště Gottesacker nacházející se severovýchodně od centra.
Již v roce 1732, krátce po založení obnovené Jednoty bratrské, vyslali bratři a sestry ze svých řad misionáře do odlehlých oblastí světa. Jejich cílem bylo šíření poselství křesťanství, které herrnhutští chápali jako rovnost všech lidí. Vzdělání a péči byl v každodenní misijní činnosti přisuzován velký význam.
Z působení misie dnes vznikla celosvětová církev se samostatnými provinciemi v Africe, Asii, Americe a Evropě. Mimo Německo se také nazývá „Moravská církev“, „Moravian Church“ nebo „Iglesia Morava“. Dnes má obnovená Jednota bratrská v Německu asi 6 000 členů, většina z celkového počtu asi 1 040 500 jejích členů ve světě však žije v Africe, v Severní a Střední Americe a v Karibiku. Hlavní sídlo má ale evangelická Jednota bratrská nadále v Herrnhutu.
Herrnhutská hvězda, známá též jako Ochranovská hvězda, která vznikla před více než 160 lety v prostředí obnovené Jednoty bratrské v Herrnhutu (Ochranov), je považována za pramáti všech vánočních hvězd. První hvězda z papíru a lepenky zazářila počátkem 19. století v internátních pokojích obnovené Jednoty bratrské. Na internátech žily v 19. století především děti misionářů. Jelikož byly životní poměry v misijních oblastech často nepříznivé, posílali rodiče své děti, jakmile dosáhly školního věku, zpátky do vlasti Pod ochranou Jednoty bratrské se dětem dostalo výchovy a vzdělání.
Školství Jednoty bratrské mělo brzy tak dobrou pověst, že museli herrnhutští žádat v celostátních novinách, aby nebyly děti vysílány do škol bez předchozího přihlášení. Školy byly a jsou obrazem celkového pojetí Jednoty bratrské a vyznačují se jednotou náboženské, sociální a přírodovědně praktické výchovy a vzdělání.
Školní internáty samozřejmě nemohly nahradit domov. Odloučení od rodičů bylo právě v době adventu a Vánoc velmi bolestné. Hvězda jako symbol biblické historie tak přišla vhod. Jeden z vychovatelů ji využil v hodině matematiky jako předlohu pro lepší chápání geometrie. Děti na internátu nechal skládat hvězdy z různých geometrických tvarů a tyto hvězdy později zdobily jejich internátní pokoje. První hvězdy se nesly v bíločervené barevné kombinaci – bílá znamenala čistotu a červená krev Ježíše Krista. Děti pak vždy o první adventní neděli vyráběly své hvězdy a tento zvyk poté přenesly do svých rodin.